5/2013
Brdy ve třech

vložil: Ježek
vloženo: 27.05.2013

Poslední květnový víkend nadešel. V pátek vyrážíme z Kralovic směr Rokycany a dále přes Hrádek, Mirošov a Míšov do Teslín. V hospůdce je vše při starém. Dobrá nálada, přátelští domácí a opět jedna akce, na kterou jsme srdečně zváni. Nevím, jak to děláme, ale vždy se nachomýtneme k nějaké merendě. Nebudu ale předbíhat.
Sotva si objednáme jídlo a pití, už se místní ptají na to, kdy začneme hrát. Rovněž se neopomenou optat, kde že je Maličkej a Lobo. Hostinský Josef se nám pochlubí nástěnkou s fotografiemi z lednových dožínek. Mezi snímky z této povedené taškařice objevuji i fotografii z naší akce (tak nás tu také pověsili...)
Nálada je výborná. Voky vybírá ze zpěvníku písně a JJB (John Juke Box) hraje jako o život. V pausách, kdy si John chladí prsty drnkám si své tiché tklivé písně, které nikdo ve řvoucí hospodě neslyší. Dokonce ani já neslyším vlastní kytaru a tak vnímám jen vibrace zadní desky na svém pupku. Také dobrá zkušenost.
Spát jdeme kolem třetí ráno. Vedu kamarády do míst, která jsem si předem vybral na mapě. Spíme u potůčku, který celou noc tiše bublá. Ten zvuk mne nutí běhat snad každou půlhodinku na malou. Ráno se nám nějak nechce z pelíšků. Tak se prostě válíme. Po snídani vyrážíme směrem na jih. Les je jarně svěží. Zelená už snad ani nemůže být zelenější a tu a tam se na šedé obloze mihne i kus modři. Zatím neprší, i když předpověď o deštivém víkendu se asi naplní. Ještě na Burku při svačině se rouhám, když říkám, že se norská předpověď nevyplnila. To ovšem nevím, že ještě nejsou dvě hodiny odpoledne, na které byl předpovězen počátek dešťových a možná i sněhových přeháněk. Ve čtrnáct patnáct přišel déšť a o pět minut později kroupy. Šlapeme dolů z kopce a krupky nám bubnují do kapucí. Rozhodujeme se, že trochu změníme původní plán a na Padrťské rybníky půjdeme přes Teslíny a nikoli přes Míšov. Jdeme tedy zkratkou nejprve po cestě a pak bažinami. Orientační smysl máme dobrý. Vycházíme přesně tam, kde jsme chtěli, tedy na okraji vesnice. Nojo, jenže jsem kamarádům povolil zastávku v grilu, prej: „Dáme si jednu kofolu …“ Než jsem se vrátil z WC, byl jsem přehlasován a rybníky prý dáme až příště. Dorazil totiž oslavenec Pavel (43), kterej nás pozval na pečenou ovci a další dobroty k němu na hájenku. Nedá se svítit, včera večer jsme mu to přislíbili, tak holt musíme jít. Jehně už bylo téměř sežráno (z části asi za syrova), ale to co zbylo, nám chutnalo. John opět baví publikum svojí hrou na kytaru a Voky je Danou donucen vypít s ní lahev „francouzského koňaku“. Mně naštěstí víno nepřinesli, takže jen chvíli fotím, obstarávám topení v „popelnici“ a dohlížím na pečení masa. Pak se po anglicku ztrácím. Čekám na kluky v hospůdce. Kolem deváté večer balíme a jdeme do lesa.
V noci neprší. Jen občas nás vzbudí zvěř prodírající se kolem houštím. Spíme nedaleko kaliště a krmeliště pro prasata (tam, co si minule Lobo „ustlal“ do ho…)
K ránu začíná pršet. Vytrvalý ceďák, mraky až na zemi, inu podzim jako malovaný. Balíme a jdeme zpět k autu. Výprava končí. Byl to krásný a pohodový vandr. Už se těším na příští výšlap.

Ahoj Ježek