2/2013
Tradiční únorový vandr

vložil: Ježek, Zdeněk a kolektiv
vloženo: 28.02.2013

Tradiční únorová akce
8.-10.2.2013

Stanovit přesně historii této akce není zcela jednoduché. V průběhu let se změnilo téměř vše. Místo srazu, trasa pochodu i její cíl. Měnili se i účastníci, ale ti skalní zůstali. Kdy přesně se z toho stala tradiční a velmi oblíbená oslava narozenin ještě oblíbenějších kamarádů Johna a Vokyho není vlastně důležité. Podstatné je, že akce se letos zúčastnili zase fajn lidičky a nuda po celý víkend rozhodně nebyla.

Pátek
Vše začalo v restauraci U Kamenného stolu v Tisu u Blatna. Společně s Vokym dorážím autobusem z Kralovic, a když se k nám v Žihli ani v Blatně nikdo nepřidal, sedíme v lokále sami s paní hostinskou, jejím mužem a několika místními. S postupem času však doráží další kamarádi a kamarádky a naše řady se tak početně rozrůstají. Jak nás přibývá, místní mizí. Jsme ale obsluhou v restauraci ubezpečeni, že to s námi nemá nic společného. Když k údivu všech dorazí i Olda, je nás osm. Ještěrka, Ježek TP, Řezník, Pumpa, Olda, Ježek, a dva oslavenci John s Vokym. Ti dostávají od „severské sekce“ krásný uzeninový „dort“ a další věcné dary. Večer se rozjíždí. Kytary, zpěv, něco k jídlu, něco k pití … John si své narozky užívá. Maličkej totiž dorazí až zítra a tak je ON hlavním kytaristou a bavičem večera. Musím uznat, že se mu vše dokonale daří. Dostává do varu i jindy konzervativní Ještěrku. Ta tančí, křepčí a žadoní o další a další písně: „Johne, ještě tu o tom jak máš holku v pytlíku“ (pozn. autora: „Ráno bylo stejný“ Nezmaři … a tý holce v sáčku řek´: Dobrýtro, miláčku …) Sotva jsme se dosmáli, Ještěrka žadoní znovu: „Johne, Johne a taky tu o tom jak mi sobi vylížou pekáč.“ (pozn.: „Bílá Bonanza“ Kapitán Kid … potom zahvízdáme na soby, ať nám vylízají nádobí). Večer a noc se prostě vydařily bezvadně. I letos nechává paní hostinská některé zimomřivé spát na vymrzlém sále. Voky, John a já jdeme spát do lesa. Krásně sněží a teplota je někde kolem -5°C. Prostě pohodička.

Sobota
Ráno se vracíme do hospůdky. Dáváme si polívčičku a chystáme se na výšlap zasněženou krajinou. Olda zůstává v hospodě a jako již tradičně se vrací do Prahy. V Blatně na nás čeká další parta kamarádů, kteří včera nemohli dorazit. Maličkej, Boniek, Lobo a Huhla stojí na terase Bílého domu. Do restaurace nás nepouští neb tam mají svatební hostinu. V Blatně se loučíme s Ježkem TP, Ještěrkou a Pumpou. Ti se vrací do Tisu a jedou domů. Vlakem se přesouváme na zastávku Kosobody. Je nás „opět“ osm. Po krátkém odpočinku stoupáme lesem do vsi. Je to dřina, ale člověk se musí trochu zničit, aby si zasloužil odpočinek. Z Kosobod jdeme kolem rybníka Plaviště směrem na Drahouš. V lese se naše parta dělí na skupiny „A“ a „B“. Huhla s Maličkým jdou k loveckému zámečku Svatý Hubert a zbytek co nejkratší cestou do Drahouše. Ještě v této závěrečné fázi se za samotou Pláveč opět dělíme na skupiny „C“ a „D“.
V hostinci Na Drahouši je teplo a útulno. K večeru ještě doráží Bača, Arny, Arnošt a Řechtačka. Opět zní kytary, zpěv, cinkot skleni. Hostinská Alenka nám vaří výbornou zelňačku. Dojde i na vyprávění vtipů a na scénky. Po letech uvádíme s Maličkým reprízu „Plachého vlka“ a Arny s Řechtačkou předvádí eroticky podbarvenou veselohru „Brdy“.
Spát jdeme do lesa na mlýn. Lehce sněží.

Neděle
A je tu konec víkendu … Balíme, snídáme a nakonec se loučíme. Já s Vokym zůstávám trochu déle v lese, neboť jedeme vlakem přes Rakovník. Ostatní jedou přes Blatno.
Akce se velmi zdařila a již se těším na další ročník.

Ahoj Ježek