vložil: Míla, Ještěrka, Ježek TP
vloženo: 01.09.2011
Výpravu na potlach osady Šedý vlk pojala severní sekce zodpovědně. Zúčastnilo se 6 lidí, posádky dvou aut. Pumpovi, Vali a pes Chodící hlava v jednom, Ještěrka, Mamut, Ježek TP a Ještěrčina šelma v druhém autě.
Vyrazili jsme v pátek za horkého dne s vidinou krásného a pohodového víkendu. Ten měl začít setkáním s Kaznějovskou sekcí na Mladotické zastávce. Dorazili jsme tam kolem osmé. Pod pergolou už to frčelo. Své colty jsme, dle instrukcí na těchto stránkách, nechali odpočívat na dně batohů a batohy na dně aut. Sešlo se tam několik excelentních hudebníků, Bíža se s námi stručně pozdravil, natočil nám pivo a večer se začal vyvíjet přesně podle scénáře těch nejkrásnějších svátečních dní.
Po několika písničkách přišla paní Bížová . Na stručné „ahoj“ odpověděla tolika slovy, přímo ze srdce, že za více než padesát let svého života jsem něco takového jako odpověď na pozdrav dosud neslyšela. Jo to se pozná pravá dáma. Uznali jsme, že nikdo z nás nedokáže přiměřeně odpovědět na tyto ovace, opustili jsme hospodu Na mýtince a přesunuli se do Hodovíze. Tam nám místo hudby nabídli teplé slovo a vychlazené pivo. Večer i noc byl teplý, pohodový, hvězdičkový, nádherný…..Když se ráno začalo blížit k poledni, vydali jsme se na cestu k Šedému vlkovi. Byla kratší, než jsme si mysleli. Závada byla trochu v tom,že se obloha zatáhla, začalo pršet a pak lejt. Ti meteorologové nekecají, škoda. Na tlachovišti jsme se pozdravili s domácími, bližšími i vzdálenějšími kamarády, seznámili se s novými a nakonec dorazila i Kaznějovská sekce. Svatý Petr nás měl rád. Před zapálením ohně přestalo pršet a krásná a jasná obloha vydržela celou noc. Jenom ta zima…. Meteorologové to říkali, ale nikdo jim nevěřil. Ráno jsme to otočili přes Eretů v Manětíně vstříc pracovním zítřkům. Tak zase AHÓÓJ někdy v lese.
Zapsala: Ježek TP