1/2011
Novoroční vandřík 1.1.2011

vložil: Lobo, Maličkej
vloženo: 02.01.2011

Co dodat, parádní vejšlap.

Zatím co ostatní Trappeři se válej u televize a cpou bachory se zbytky ze silvestra, tak silní jedinci , tedy já a Lobo vyrazili přivítat nový rok do přírody.

Začátek byl dle zvyklostí. Necháváme se odvézti do křižovatky autobusové dopravy v čechách ( tedy aspoň dle Lobáka), tedy do vesnice Loza. Autobus do Manětína odjíždí v 15.36 hod a prý jede každý den, tedy i 1.1.2011. V 15.50 hod se snažím Lobákovi šetrně naznačit se autobus nepřijede a vyrážíme pešky k zadanému bodu tedy do Hvozda. Pořád ještě doufám , že nás někdo vezme a na konci vesnice ledabile mávnu na projíždějící auto. Auto zastavuje, pěkná mladá paní vysvětluje , že jede do Manětína a ochotně nássvezla a vysadila na zastáve u Hvozda.

Zachumlat a jdeme. Po ceste se ještě Lobo dohaduje s Lubošem kde jsme. Pomalu přicházíme do Hodovíze a u prvního statku je na zahradě svítící betlém, okolo kterého pobíhá kůň. Na to se na nás vrhla smečka rozuřených psů ( tedy dva) a s veškerou energií se na nás divoce vrhli.

Zatím co já ukazováčkem odcvrnkl útočící šelmu číslo jedna (v kožešinovém oblečku), Lobo se snažil nezašlápnout šelmu číslo dvě ( ve skotském oblečku ). Zuřivej útok šelem byl zřejmě vyvolán čtyrmi buřty , které měl Lobo v boční kapse u kolen.

Vyčerpáni bojem jsme byli nuceni zastavit v místním pohostinství. Ač nebylo otevřeno, byli jsme vřele přijati a nejen, že jsme dostali pivčo, ale i česněkovou polévku.

Po zhlédnutí novoročního ohňostroje a rozloučení, vyrážíme dál. Na Lukách je dostatek sněhu, a tak Lobák prohlašuje , že z něho bude při takové chůzy brzo baletka. Po cestě jsme nazbírali dřevo na oheň. Krátká zastávka u křížku a vítá nás Zelené údolí a capm Šedý vlk. Díky Jerrymu a kamarádům z Šedého vlka jsme pobyli asi tři hoďky v závětří při baštění míchaných vajec a pití čaje (taky trochu rumu).

Zapůjčené nádobí jsme umyli , poklidili jsme camp a vyrážíme směr Pláně. Nejen, že se brodíme sněhem , ale potřeba neustále přelejzat jeden polom za druhým (asi váhou sněhu). Do Plání dorážíme před desátou a protože v hospůdce se ještě svítí, jdeme na dvě pivča.

Dále vyrážíme směr Plasy. Za Korýtkama jsme se začali bavit o Boňkovi a v tu chvíli ( 23.20 hod) zapípala SMS, psal Boněk. Pokračuje dále a nad Plasama jsme našli útulné místečko na spaní. Asi v jednu usínáme. Ráno jsme pobalili co jsme našli a vyrazili k domovu. Všechny zdraví Maličkej