4/2002Gutštej, Zelenáči, Krasíkov,Nečtiny - duben 2002
vložil: Maličkej
vloženo: 21.06.2009
Gutštej, Zelenáči, Krasíkov,Nečtiny - duben 2002
Dle domluvy vyrážíme směr zřícenina Gutštejn. Kromě Matěje, který po naléhání mé drahé polovičky vandr vzdal, odjíždíme všichni. Já, Brenďák, Kuba, Čorňák, Pavlína, Bíža, Janina, Hujer a Adéla. Cesta ubíhá v pohodě a první zastávka je pohostinství v Pernarci. Parádní hospůdka nás zaujala jako celek . Načepovali jsme zásobu na večer a vyrážíme dál směr Gutštejn. U statku nás uvítal bufáč a tak pro zdar akce jsme zavdali každý jednoho lahváče a prcka rumu. Pokračujeme k zřícenině a jelikož naše ratolesti šli napřed již z dálky víme , že hrad našli. Odložení batohů a proběhla neodkladná prohlídka hradu. Jsem tu asi po páté a přesto říkám paráda.
Návrh na nocleh v útrobách hradu neprošel a tak scházíme k Hadovce a po břehu druhé strany jdeme po proudu hledat nocleh. Plácek s ohništěm vypadal celkem obstojně a tak se vrháme na přípravu noclehu a shánění dřeva , které ho je v okolí naštěstí dost. Vše bylo vypočítáno a tak po večeři začalo mírně pršet. Děti jsme zahnali pod plachtu a starší část naší výpravy se pustila do konzumace Gambáčku a též jsme zavdali trocha ,,Rumíčku“. Brendy při nákupu dvou lahví tohoto moku své drahé polovičce vysvětlil , že on je právě teď na řadě , aby je přivezl. Večer ubíhal, moku také ubývalo a nálada stoupala. Před spaním jsem odhodil přebytečný obsah žaludku, to aby se mě lépe spalo. Asi jsem něco špatného snědl.
Ráno je poněkud chladné a tak se ze spacáku neženu. Bíža se probudil v půl sedmé a abychom si užili tohoto rána s radostí nás všechny probudil. Brendy a Pavlína se rozhodli, že vystoupají vzhůru ke statku a přinesou nějakou limču. Ostatní se vrhli na přípravu a konzumaci nejrůznějších pochutin a já jsem pokračoval ve válení. Po hodině jsem se rozhodl vstát , ale zjistil jsem, že mám poněkud vlhko v jedné botě. Prý se mě podařilo spadnout do potoka. ,,To je zajímavé ,že si to nepamatuji“ mumlal jsem si. Hošani s pitím stále nejdou a tak balíme i jejich věci. Naštěstí se přimotali než jsme vyrazili a tak jsme se s jejich báglama nemuseli táhnout . Kluci se občerstvili opravdu zdatně.
Náš cíl je železniční zastávka Pňovany a poté kemp Zeleného království. Na nádraží jsme potkali Péta s rodinkou.Už zdálky jsou vidět Padr a Smůla , kteří se nám vrhají okolo ramen a se slzami v očích nás vítají. Tak se bály ,že nepřijedeme. Spousta dalších známých lidiček. Lobo-Hustovlas, Scaliová, Kovboj, Kolumbus, Cop a další. Jdeme rychle připravit nocleh a jsme připraveni vrhnout se do připravených soutěží. Bíža a Pavlína nejdřív dělají dámu, ale po rozdělení do dvojic jdou též nasazovat své životy. Já jsem s Pétem , Kuba s Pavlínou, Jana s menčím Pétem , Brendy s Hustovlasem Lobem, Čorňák s Kovbojem atd.
Hry nebyli tento rok nijak zvlášť brutální a tak netekla ani krev. Snažil jsem se zpestřit a oživit jednu hru se židlí , ale můj návrh , aby se soutěžilo na okraji skály nebyl přijat. Při vyhlášené přestávce jsme se vydali do restaurace dobít energii. Kuba si objednal jídlo čímž mě takřka zrujnoval. Hustovlas Lobo chtěl zapět pár teskných písní a tak po chvilce ladění jsme rozhejbali celou hospodu. V průběhu produkce se dostavil Gosché (asi přijel rovnou s Opavy) , který se z radostí zapojil do bujaré zábavy. Po třech pivech bylo načase vypadnou a tak jsme tedy vykročili za dalším týráním těla, tedy pokračovat v započatých hrách. Hustovlav Lobo po celý den vysloveně perlil a tak nebylo divu , že po náročných hrách odpadl a usnul uprostřed palouku. Adéle se ho zželelo a tak si k němu lehla a dělala ,že ho hlídá. Brenďák byl nucen opustit naše řady neb bezmyšlenkovitě (zřejmě ve slabé chvilce ) slíbil své choťi nedělní návštěvu kulturního vyžití. Přesto , že doufal ,že polovička zapomněla, tak se velmi mýlil, nejenže nezapomněla ,ale ještě si pro něho i přijela.
Podvečer proběhl tradičně přípravou ohně. Večer pak ohněm samotným. Všichni byli překvapeni , když při hlášení cen byli předány placky a navíc každý obdržel bramborák. Večer byl plný zábavy a zpěvu a tak utekl celkem rychle. Gosché při jedné s připravených her odhodil popelnici s Jakubem, tak jak se od něho očekávalo a já myslel, že mám po synovi. Je to vůl !!! Dostavil se i Klaus a na závěr večera suprově zařádili s Hustovlasem Lobem.
Ráno proběhl nutný úklid ,balení a dle domluvy pokračujeme dále v krasojízdě . Náš směr je zřícenina hradu Krasíkov u Konstantinových Lázní, který byl postaven kolem roku 1287. Původně jistě monumentální stavba celého širokého kraje dopadla jako většina zřícenin v naší zemi, asi Žižka. Navíc je zde kostel, ovšem stav je podobný hradu a tak do celého areálu pěkně zapadá. Po prohlídce místního areálu došlo na malou svačinku.
Další směr byla zřícenina hradu Nečtiny. Hrad je velmi neudržovaný a tak popravdě není čím se kochat. Gosché a malej Bíža se snažili prolézt do propadlého sklepa , ale daleko se nedostali. Stejně jako na Krasíkově , zde není žádná zmínka o historii , ani podoba původního hradu. Vidina pokladu nebo alespoň vinného sklepa byla fuč a tak pokračujeme v krasojízdě. Hamr rodiny Poppovic nás přivítal v plné kráse. Vyvalilo se devět lidí a Poppojc zjevně nechápou. Prohlídka pozemku, včelstva, Hamru a posezení na dvorku , kde jsme vypili a snědli vše co dopadlo na stůl. Jelikož se pomalu, ale jistě blíží večer je potřeba vyrazit k domovu. Malá zajížďka k městečku Štichovice, kde vystoupil Hustovlas Lobo a pak už šup domů.
Ahoj Maličkej