3/2001Lužické Hory 2001
vložil: Maličkej
vloženo: 20.06.2009
LUŽICKÉ HORY 23.-25.3.2001
Po domluvě jsme vyrazili z Kaznějova po půl třetí .Jedu já ,Tomáš a Láďa. Šuryk se nedostavil a Gosché čeká v Jesenici.V Kralovicích se připojil Voky a Ježek, v Jesenici Gosché a v Žatci John.Malé občerstvení a jede se dál. Padl litr slivovice .Přestup do vlaku proběhl v České Kamenici ,kde jsme odstavili vozidla před policií.Výstup na zastávce Jedlová a hned nás popadl S.TRE.S. Mamut je společensky unaven a v pohodě zapadl k Johnovi a Goschému. Přesun je po kolejích asi 2 km Jedlová zastávka .
První ztráty nemůžeme najít Mamuta,Béďu,Goschého a Řezníka ,který se hlásí k vedení výpravy .Po malé diskusi Jarda dává povel k dalšímu přesunu. Jdeme po silnici ,která připomíná tankodrom ,asi 5km a silně prší.Vlastně chčije a jsme skoro všichni turch . Obcházíme kopec Bouřný a jdeme okolo Kaufmanova buku . Prudká odbočka v vlevo a jdeme stoupákem po žluté značce na místo zvané U Jána. Je tu super seník do kterého díky bohu neprší. Uleháme bez ohně,všichni mokrý a vlastně někteří mají turch i spacáky a tak vše mokré do spacáku a dobrou noc.
Ráno dorazili kluci.Mamut a Řezňa se dobelhali na zastávku a tam přespali. Gosché a Béďa si pro změnu ustlali v močálech . Je potřeba rozdělat oheň, čehož se ujal Mamut .Po snídani a usušení balíme a mažem směrem k Sirnému prameni. Je to super místo, dobře udržované lávkami,propletené množstvím potoků .Další směr je na vesničku Horní Světlá, kde jsme udělali přestávku na groček a štrůdl .Řezňa určil další směr a to nejvyšší horu Lužických hor Luž ,kam jsme stoupali, tedy jen největší odvážlivci ,do výše 793 m nad moře. Podařilo se nám překročit i hranice a pokochat se mlhou na německé straně.Pak šupem dolů a po zastávce v Lužické boudě jsme razili směrem Horní Světlá ,Dolní Světlá ,kde jsme poseděli,pojedli,popili a zapěli. Asi v 10 hod. jdeme na místo dalšího spánku .Noční pochod nás opět rozdělil . Láďa se natálh a stěžuje si na rameno a koleno smůla asi meniskus. Pokračujem dál a tak když jsme se dokutáleli k nádrži Naděje ,zbylo nás jen osm já,Mamut,Jarda,Láďa,Voky ,Zuzka,Tom a John.Po náročném přestupu říčky ,přes klády a většinou po čtyřech ,bylo něco po dvanácté hodině,jsme pokračovali dále okolo Ledové jeskyně až na zříceninu hradu Milštejn.Ulehli jsme pod skalnatí most a vůbec kam to šlo protože začalo opět pršet.Spát se šlo asi v půl čtvrté.
Ráno jsem probuzen klepajícím se Láďou ,je úplně mokrej ,klepe se .Musím vstát a rozdělat oheň .Konečně vidim pod čím jsme spali a trochu mě jímá děs .Oblouk je samá prasklina a až nahoře visí tak dvou kubíkové balvany.Společně Láďovi dáváme vše co jsme po batohách našli suchého.Rozehřál nás až smích Mamuta ,který se šel podívat ,kde Ládík spal. Jednoduše řečeno bazén a celkem slušně se dala voda vybírat Láďovou čepicí ,která zde byla potopena .
Po teplé snídani razíme po červené značce na vlak přes vesnici Rousínov do Svoru . Hospoda na nádraží celkem jde a tak svačíme .Postupně se zde scházíme skoro všichni já ,Voky ,Láďa ,Zuzka ,Jarda,Mamut ,Béďa,Řezňa ,John ,Tomáš a Ješťerka. Gosche a Ježek čekají v České Kamenici. Pak už jen cesta domů.
Ahoj Maličkej